 |
| Soutěska řeky Aary |
Přicházím s dalším cestopisem z naší krátké cesty po Švýcarsku, kterou jsme si ovšem ohromně užili. Nastal čtvrtý den našeho putování, které se pomalu blížilo ke konci a nás čekal neuvěřitelný den plný dobrodružství a především vody. Vody? Ano, čtete správně. Toho dne jsme viděli nejeden vodopád, navíc jsme strávili krásné chvíle v soutěskách řek. Co jsme tedy toho dne zažili?
O řece Aaře jsem se zde už zmiňovala. Hned první den naší cesty jsme navštívili hlavní město Švýcarska Bern, jehož historické centrum obtéká právě tato řeka. Aara byla neuvěřitelně čistá i ve městě, ovšem i tam se nám mohlo leda zdát o tom, jak průzračná a azurově modrá bude její voda nedaleko od pramene, totiž v soutěskách řeky Aary.
Bohužel, cesta nad řekou, vklíněnou mezi skály, není příliš dlouhá, přesto se nám moc líbila. Stezky vedou na skále, několik metrů nad řekou, která chvílemi úplně vře přes velké kameny a jindy se zase pomaličku táhne meandry. Jelikož bylo opět velké horko, které bychom uprostřed Alp neočekávali, jenom jsme uvítali, že stezka se občas zanořovala do skály a my se mohli na chvíli vzdálit palčivému slunci. Aara samotná byla se svou jiskrnou vodu úplně omamná, přímo vybízela ke svlažení.
 |
| Vodopády, kam se podíváš |
Na konci soutěsky se stezka vynořovala ze skal a nabízel se úchvatný výhled na údolí, lemované vodopádky s vlnící se Aarou uprostřed. Do tohoto údolí jsme sjeli po známé fotogenické cestě. Na fotkách je sice nesmírně krásná, ale když sedíte v autobuse a díváte se z okýnka, nezbývá než se křečovitě držet a věřit, že funguje volant. Údolí, kterým jsme projížděli bylo nádherné, husté lesy na svazích často protínaly dlouhé úzké vodopády, které spadaly z výše několika set metrů. A i z okýnka to byla úchvatná podívaná.
Jeden vodopád je ovšem daleko slavnější než všechny ostatní. Je to ten u městečka Meiringenu, ve kterém nechal slavný spisovatel Arthur Conan Doyle, zemřít svého literárního hrdinku, legendárního Sherlocka Holmese. Stačilo nám pohlédnout ze shora do šumící vody a bylo nám jasné, že Sherlock Holmes musel být doopravdy šikovný, když se mu nakonec podařilo přežít i pád do této masy vody. :)
 |
| Tak sem, že spadl Sherlock Holmes? |
 |
| Vodopády uvnitř jeskyně |
Nás naštěstí od nebezpečí dělilo zábradlí, a tak jsme se mohli radostně oddávat hřmícímu vodopádu. Podél vodopádů vedou schody, po kterým člověk může vystoupat do jednotlivým úrovní a spatřit tak vodopád ze všech stran. Blízko jsou navíc jeskyně ve skalách, do kterých člověk může zamířit a spatřit tak i další vodopády, které jsou ukryté uvnitř skály. Musím říct, že toto místo, jeskyně vyplněné lesknoucí se vodou, na mě zapůsobily snad ze všeho nejvíce.
Toho dne jsme sice neviděli mnoho, ale o to byly naše zážitky silnější. Kdo čte tento blog pravidelně, ten možná ví, že zkrátka vodopády miluji, a tak mi i tento den uvízl v paměti ze všech nejvíc. Přesto nás čeká ještě jeden den plný zážitků, kdy jsme vyjeli na Jungfrau, zamířili do Luzernu a seznámili se s legendou Viléma Tella . . .
Komentáře
Okomentovat