Vzhůru na nejvyšší horu Španělska! Jak probíhá výstup na Pico del Teide? - Tenerife #2

Ahoj!

Kanárské ostrovy asi nejsou zrovna destinací, kterou si představíte, když se řekne vysokohorská turistika. Ale mohou být! Pokud vyrazíte ve vhodném období a na ten správný ostrov (na Tenerife, ale taky třeba na La Palmu), můžete si užít pořádné výšlapy s nádhernými výhledy. Na největším z ostrovů, Tenerife, na vás čeká i nejvyšší hora celého Španělska, mohutný vulkán Pico del Teide. A jak cesta probíhá, pokud se rozhodnete nechat dolní stanici lanovky za zády, a vystoupat do téměř 4 000 metrů po svých?

Pokud byste se na výstup na Pico necítili, nebo byste chtěli věnovat tůrám na Tenerife více času, můžete se inspirovat v článku Nejlepší treky na ostrově Tenerife.

Jak se dostat na začátek trasy?

Pico del Teide leží uprostřed obrovského kráteru, kam se pohodlně dostanete autem i autobusem. Nahoru vedou čtyři velké silnice z různých stran ostrova. Můžete tedy do národního parku ve výšce 2 000 metrů vyjet buď z městečka Guía de Isora na západě ostrova, z jižních plážových letovisek, z La Orotavy, nebo silnicí po hřebeni z La Laguny. Přijedete-li brzo ráno, zaparkujete i na malém parkovišti u začátku výstupu pod Montaňa Blanca, dorazíte-li později, budete muset zaparkovat pod lanovkou a pak dojít cca 3 km podél silnice pěšky k začátku treku.

Pokud si nechcete půjčovat auto, přímo ke stezce vás odveze buď autobus 342 z jihu nebo 348 z Puerto de la Cruz. Oba autobusy odjíždí v 9:15 a zpátky se vrací odpoledne. Budete-li ale chtít stihnout výstup a sestup během jednoho dne i s autobusy, budete muset být opravdu rychlí.

Takto se před vámi bude tyčit Teide při cestě z La Laguny

Kudy nahoru?

Na Pico se dá vystoupit několika způsoby, ale nejvyužívanější je právě cesta od parkoviště u Montaňa Blanca směrem vzhůru. Tato cesta je také nejméně náročná, proto jsme jí zvolili alespoň pro cestu vzhůru.Využít můžete také dvě alternativní cesty, které se schází na sousedním vulkánu Pico Viejo a potom skrz lávové pole vedou vzhůru na Teide. Tyto cesty jsou výrazně náročnější, jak terénem, tak převýšením.

My jsme zvolili cestu přes Pico Viejo dolů, jednak proto, že jsme se nechtěli vracet stejnou cestou, ale také jsme chtěli vidět i mohutný kráter Vieja, který je mnohem impozantnější než ten na Teide. Vzhledem k tomu, že jsme měli auto na parkovišti u Montaňa Blanca, vydali jsme se dolů cestou, která končila u turisticky oblíbených skalních útvarů Roques del García.

Mapu naší trasy si můžete prohlédnout tady.

Nejznámější pohled na Pico del Teide a jeho menšího bratříčka s větším kráterem, Pico Viejo.

Kdy jít?

Možná přemýšlíte, kdy se na Pico vydat. Nahoru samozřejmě můžete jít po celý rok, slyšeli jsme zvěsti o tom, že v zimě může být cesta namrzlá, ale to už zřejmě bude pár let zpátky. My jsme šli nahoru v únoru a naopak jsme ocenili o něco chladnější počasí a méně intenzivní sluníčko než v létě.

A pak je rozhodně třeba vyrazit ráno včas. Obzvlášť pokud se chcete vrátit dolů ještě ten den, rozhodně není dobrý nápad začít stoupat okolo poledne. A i takových lidí se tam našlo velké množství. Raději si přivstaňte, jediné, co se vám může stát, bude, že dorazíte dolů dřív, než jste si mysleli.

Bojíte-li se, že byste výstup nestihli, nebo pokud chcete zvolit jednu z alternativních, delších, cest vzhůru, doporučujeme si trek rozdělit do dvou dnů, což jsme udělali my. Kousek pod vrcholem se dá přespat v refugiu Altavista. Přespání tam má několik nesporných výhod, ale o tom ještě později.

Výstupu na Pico v zimě se bát nemusíte, sníh nejspíš nepotkáte.

Co je potřeba zařídit?

Před tím, než se rozhodnete začít šplhat vzhůru, budete si muset zařídit několik věcí. Přeci jenom se nechystáte na Sněžku, ale na horu, ze které by měl mít člověk alespoň trochu respekt. Předně jde o věci, které budete potřebovat s sebou. Vezměte si dostatek vody a jídla (u horní stanice lanovky se dá voda kdyžtak dokoupit) a hlavně teplé oblečení. Věřte, nevěřte, i když jste se ještě včera vyhřívali na kanárských plážích, nahoře se vám budou hodit i teplé rukavice.

K lanovce můžete vyšplhat zcela bez omezení, ale pokud budete chtít až ke kráteru, musíte si pořídit povolení ke vstupu. Od horní stanice lanovky vás čeká nejnáročnější část výstupu a proto je počet turistů, kteří tam mohou každou hodinu vstoupit, omezen. Permit si můžete zarezervovat tady a rozhodně byste tak měli udělat s velkým předstihem.

Existuje ještě jeden způsob, jak permit obejít, a to je přespání ve výše zmiňovaném Refugiu Altavista. Do devíti hodin totiž můžete do kráteru vstoupit bez permitu, a tak pokud přespíte v refugiu, můžete na Pico vyrazit na východ slunce. My jsme to udělali a byli jsme sice k smrti vyčerpaní a promrzlí na kost, ale jednalo se o opravdu nádhernou podívanou. Noc v Refugiu vás vyjde na 25 euro a můžete si tam i uvařit a ani není třeba mít s sebou spacák.

Kdo chce, může přespat kus pod vrcholem, v Refugiu Altavista, ve výšce 3 260 metrů.

I tak může vypadat východ slunce na nejvyšší hoře celého Španělska.

Jak výstup probíhá?

První část trasy, která je mírnější a po širší stezce, vede okolo lávových útvarů zvaných Teidská vejce. Doporučujeme si vyhradit na cestu dost času, abyste tyto podivné útvary mohli dosytosti obdivovat. Po necelých pěti kilometrech dorazíte na rozcestí. Napravo se cesta vině prudce vzhůru směrem na Teide a ta nalevo je krátká odbočka na vrchol Montaňa Blanca. Tam rozhodně doporučujeme zajít, jsou tam překrásné výhledy na celý národní park.

Po svačině a vyhlídce začíná první náročnější úsek. Půjdete sice asi jenom kilometr, ale převýšení je velké. Na druhou stranu stezka je pěkná a udržovaná, sluníčko příjemně hřeje a výhledy jsou ohromující. Po dvou hodinách chůze dorazíte ke zmiňovanému Refugiu. Přes den je otevřená jen vstupní hala, ale můžete si tam zakoupit vodu a chvilku si odpočinout před chatou, než se vydáte dál.

Od Refugia k horní stanici lanovky začíná být terén náročný. Stejně jako dýchání. Přeci jenom už jste ve výšce a ne každý je na nedostatek kyslíku zvyklý. Postupuje se navíc lávovým polem, takže klopýtnout je opravdu snadné. Na druhou stranu úsek není nijak zvlášť dlouhý a za necelé dvě hodiny dorazíte k horní stanici lanovky. Odtamtud už vede jen jedna cesta vzhůru a aby vás na ní pustili, potřebujete zmiňované povolení.

Hned na začátku cesty narazíte na tyto fascinující útvary, nazývané Teidská vejce.

Jak probíhá sestup přes Pico Viejo?

Pokud se neradi vracíte a chcete vidět ještě další zajímavost, měli byste zvolit sestup přes Pico Viejo. Od horní stanice lanovky na Teide vede pěkná a udržovaná cesta k vyhlídce na daleký kráter Pica Vieja.

Odtamtud se musíte pustit po úzké stezce skrz lávové pole, které je jen velmi obtížné se držet. Několikrát během cesty jsme si nebyli jistí, jestli se vůbec pohybujeme po stezce. Přestože jdete z kopce, je sestup náročný zejména na soustředění, tady se klopýtat opravdu nemusí vyplatit. Průchod lávovým polem zabere klidně i tři hodiny.

Jakmile se ale vymaníte ze spárů lávového pole, cesta vede po planině je moc hezká a čeká vás už jen kratičký výstup nahoru na Pico Viejo, odkud můžete shlédnout do monstrózního kráteru. Ten pohled opravdu stojí za to!

Něco tak ohromujícího jako kráter sousedního Pica Vieja jsme zkrátka nemohli vynechat. Jen cesta k němu byla trochu trnitá.

Z Pica Vieja už se zdá, že skalní útvary Roques del García jsou nedaleko. Zdání ale klame. Je to sice jen 6,5 km, ale kozí stezky s převýšením téměř 1 000 metrů jsou náročné i při sestupu. Mapy říkají, že úsek sejdete za hodinu a 45 minut, ale nevěřím, že to někdo zvládne. Bez přestávky a opravdu rychlým tempem nám to rozhodně trvalo déle.

Putování končí napojením stezky na turisticky oblíbený okruh okolo skalních útvarů Roques del García. To je také krásná a zajímavá podívaná, ale asi spíše na jiný den.

My jsme tedy po dvou dnech na nohou neměli na nějaké turistické skály ani pomyšlení. Zato jsme se nemohli přestat otáčet a dívat se užasle na masivy dvou vulkánů za sebou. Jen těžko se dá uvěřit, že tam člověk vyšlápl po svých. O kolik jiné by asi byly poslední dva dny, kdybychom je strávili na pláži? Rozhodně bychom si je nepamatovali tak dlouho jako si budeme pamatovat výstup na Pico del Teide!